Náš turistický um byl prověřen hned v první části našeho turistického kurzu, kdy jsme se kus cesty plahočili s těžkou krosnou na zádech k naší boudě. Ale naladěni jsme byli nejspíš pořád dobře, protože jsme se nevzbouřili ještě proti procházce po okolí.
29. 6. 2017 - L. Hrbáček
Turistický kurz v Krkonoších
Dobrá nálada byla důležitá - lehčeji jsme nesli, když jsme se dozvěděli, že hned druhý den polovina z nás půjde na Sněžku. Tahle štreka tam i zpět byla dlouhá bezmála 25 kilometrů. Ale hrdinně jsme tenhle výstup zvládli a pak, jako vítězové, jsme si užívali nádherných výhledů do okolí, nevšímajíce prudkého větru, jenž nám bičoval tváře. V podobném rázu jsme zdolávali i ostatní milníky našeho kurzu. Došli jsme k dalekému pramenu Labe, nebo k tajemným vodopádům poblíž Labské boudy. Jeden den jsme navštívili také Špindlerův Mlýn. Ale viděli jsme toho mnohem více. Mnohé, pro nás jménem neznámé, kopce a údolí nás uchvacovaly svou krásou a nejeden fotoaparát nezůstal jen tak viset na krku. Každý den se bylo čím kochat a právě tento půvab Krkonoš nám dodával sílu šlapat dál.
Ubytováni jsme byli v Moravské boudě. Tahle bouda měla svou vlastní restauraci, takže o lahodné večeře nebyla nouze. I přes všechnu únavu nám zbyly síly na trávení večerů pospolu, ať už při hraní karet s panem profesorem Jurákem, či při zpívání u kytary. Poslední noc jsme takhle projížděli zpěvníky až do jedné hodiny v noci.
Věřím, že každý z nás si tenhle kurz užil, všechno bylo parádní. Jen jsme byli ochuzeni o přednášku horské služby, protože měla napilno při hledání jednoho chlapce v lesích. Ale někteří z nás, se s ní díky špatnému došlápnutí nakonec potkali.
Děkujeme přítomným profesorům, že se postarali o těch pět krásných dnů. I přes déšť, který nás zastihl v poslední fázi kurzu, jsme si odnesli úsměvy na tvářích.
