5. 2. 2024 - Veronika Urbancová, 3.C

Na Erasmus do Francie

8. 1. 2024. jsme s Eliškou a Danem za doprovodu paní učitelky Adámkové započali naši individuální mobilitu projektu Erasmus+. 


První den jsme se mohly těšit na spoustu cestování. Letěli jsme z Vídně do Lyonu a dále pokračovali TGV do Valence, kde na nás čekaly naše hostitelské rodiny. Hned na druhý den už jsme všichni šli do školy. Ve škole tedy v Lycée du Dauphiné, nás přivítal pan ředitel spolu s kolegy na což navázala prohlídka areálu školy, nechyběla ani prohlídka takzvaných ateliérů, ve kterých se vyučuje výroba bot a kabelek. Pak na nás čekala výuka.

Francouzský školní systém se v mnohém liší od toho našeho. Každé ráno jsme sice začínali v 8:00 ale mnohdy naše školní dny končily až v 18:00. Hodiny trvaly 55 minut a některé dny jsme si vyzkoušeli až tří hodinové pauzy na oběd. Eliška byla v posledním ročníku francouzského lycée a měla možnost si vyzkoušet specializace jako právo či managment. Dan a já jsme navštěvovali druhý ročník, kde jsme měli mimo normální hodiny a specializace i laboratorní cvičení. Krásnou výjimkou v rozvrhu byla krátká středa, končili jsme už ve 12:00 a měly spoustu času na objevování krás Francie.

Víkendy každý trávil se svou hostitelskou rodinou, které se nám snažily zpříjemnit pobyt, jak jen mohly. Navštívili jsme Romans-sur-Isére, nedaleké město Valence, a dokonce si i zalyžovali. Někteří z nás se dokonce zúčastnili i pravé francouzské párty nebo rodinné oslavy, navštívili muzeum čokolády a hráli laser game, escape game či bowling. Zatímco jsme poznávali okolí Romans nechybělo ani ochutnání francouzských delikates, nebo doporučování francouzské hudby od našich nových spolužáků.

Jsme poctění, že právě my jsme dostali tu možnost zúčastnit se projektu Erasmu+. Každý jsme si odvezli něco jiného, ale nezapomenutelné zážitky máme všichni. Každý se nějakým způsobem zlepšil ve francouzštině, kterou jsme si spojili s francouzskou kulturou. Všichni jsme po této skvělé zkušenosti ještě víc motivovaní se tento krásný jazyk učit.

Zbývá už jen poděkovat našim skvělým paním učitelkám francouzštiny, a to paní učitelce Adámkové a Hečkové, které nás podporovaly na každém kroku a byly tam vždycky pro nás. Potom taky panu Dlouhému a Mme Cherubini bez kterých by se organizace projektu neobešla. Moc děkujeme.