Čas od času se na naší škole objeví nabídka vycestovat na pár dnů do zahraničí a nějaké zajímavé akce se zde zúčastnit. Tento rok jsme tuto nabídku dostali my, Alžběta Kopečková (3D) a Robin Šilberský (7EB). Jednalo se o týdenní praktikum v oblasti chemie, které probíhalo v době od 3.3. do 8.3. 2024 na Technické univerzitě Chemnitz, nacházející se ve třetím největším městě Svobodného státu Sasko. Ani jeden jsme neváhali a s radostí souhlasili s naší účastí na tomto pobytu. A chybu jsme rozhodně neudělali.
26. 3. 2024 - Robin Šilberský, 7EB
Dobrodružství v chemické laboratoři na Technické univerzitě Chemnitz
Ihned po příjezdu nás zde vítají velmi milí spolubydlící, kteří s námi budou po několik následujících dnů sdílet studentský byt. Svou velmi pozitivní energií nás také příjemně povzbuzují do dalších dnů.
V pondělí se ihned ráno vydáváme na univerzitu, kde se nám představí Peter Petzold, který nám ukazuje budovu institutu chemie, abychom se v ní alespoň trochu vyznali, i když on sám nám sděluje, že naučit se v zde orientovat mu trvalo zhruba měsíc. Poté jsme rozděleni do dvou skupin, což mne sice původně děsí, protože se bojím, že budu někde sám a ztracený, následně jsem však velmi vlídně přijat mezi ostatní členy skupiny a též zjišťuji, že jazyková bariéra také nebude problémem. Všichni jsou totiž velmi milí a v případě potřeby mi vše bez problémů vysvětlí ještě jednou a jinak. Já jsem ve skupině zabývající se fyzikální chemií, zatímco Bětčina skupina zkoumá materiály pro inovativní energetické koncepty.
Během všech pěti dnů, co naše praktikum trvá, zpracováváme od 8:30 do zhruba 15:00 zadané úkoly, při kterých se setkáváme s přístroji a chemikáliemi, jež nám jsou do té doby neznámé. Děláme však i věci, se kterými jsme se na gymnáziu setkali, ovšem pomocí jiných metod.
Odpoledne míváme vždy volné, takže máme dost času na poznávání tohoto krásného saského města. Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, je možné zde najít i nádherná místa a stavby. Velmi se mi líbil místní zámek s jezerem a hrázděné domy, které se poblíž něj nachází. Prý je to nejstarší čas města Chemnitz. Ale i některé novější stavby byly velmi pěkné, například budova místní opery, novogotický kostel svatého Petra, či čtvrti vzniklé během 2. poloviny 19. století, respektive na začátku 20. století s nádhernými secesními domy. Krásný je však také novorománský Lutherkirche, budova nádraží, jež vypadá mnohem pěkněji a reprezentativněji než ta ve Zlíně, a i samotná stará budova Technické univerzity je hezká. Musím však uznat, že se zde najdou i místa, která moc pěkně nevypadají, tedy například obrovská busta Karla Marxe s hmotností zhruba 40 tun, za níž je umístěna deska s nápisem „Proletáři všech zemí, spojte se!“
Myslím si, že to pro nás byla velmi zajímavá a užitečná zkušenost, neboť jsme si nejen vylepšili a rozšířili naši německou slovní zásobu, především tedy o odborné výrazy z oblasti chemie, ale nabyli jsme i nové znalosti a dovednosti, které nám mohou být v budoucnu užitečné. Těší mne též, že na našem gymnáziu máme velmi dobrou výuku tohoto předmětu, protože jsem byl několikrát dotazován, zda chodím na nějakou odbornou chemickou školu. Mí vedoucí mi totiž říkali, že znalosti, jež se na naší škole učíme v základních hodinách, se oni dozvěděli poprvé až na univerzitě.
Na závěr bychom chtěli poděkovat paní učitelce PhDr. Marcele Černotíkové a paní Katarině Wohlgemuth z Technické univerzity za to, že nám nabídly možnost se tohoto praktika zúčastnit. Děkujeme též našim vedoucím, kterými byli: Alexander Gruhle, Peter Petzold, Dr. Susann Ebert, Nadine Schwaar, Helen Hintersatz, Martin Klapper.
