Největší skupina žáků v počtu 80, se v čase sportovních kurzů, zúčastnila vodáckého výcviku na vyhlášené perle rakouských řek.
1. 7. 2024 - RNDr. Tomáš Danielis
Vodácký kurz Wildalpen - Salza
Tak jako každý rok jsme před kurzem napjatě sledovali počasí, protože to je velmi důležitý aspekt na vodáckém kurzu, obzvlášť v Alpách. Týden před kurzem to vypadalo více než dramaticky, v podstatě mělo celý týden pršet a to pořádně. Ještě k tomu mělo být celkem chladno. Vloni jsme měli předpověď velmi podobnou, ale nakonec bylo neskutečně parádně, tak jsme si říkali, že ta předpověď určitě nevyjde. Ale předpověď vyšla. Camp nás v pondělí po poledni přivítal intenzivním lijákem, který měl vydržet do večera. Po krátké poradě jsme se rozhodli, že jdeme stavět tábor a jdeme do výcviku, nejsme přece z cukru 
. Každopádně k rozhodnutí přispěly i dychtivé tváře účastníků a přes škaredé počasí i veselá a zpěvná nálada v obou autobusech. V dešti jsme postavili tábor, rozdělili materiál a večer, kdy už drobně mrholilo, jsme zahájili výcvik na řece.
Základy výcviku jsme měli z řeky Dřevnice, kde se žáci seznámili s principy řízení lodě, které následně aplikovali na Salze. Vyzkoušeli si vyjetí a zastavení a také okusili plavání v řece, což pro některé byl trochu teplotní šok, protože Salza je opravdu vysokohorská řeka, kde jsou v okolí ještě zbytky sněhu.
Díky intenzivnějším dešťům byl vodní stav pro úvodní úterní etapu trochu vyšší, tak jsme se rozhodli jet na nejvrchnější úsek řeky, který jsme za celou dobu pořádní této akce jeli pouze jednou v roce 2010. Tento úsek je pouze sjízdný za vyššího stavu, jinak se tam nedá dostat. Toto bylo přesně pro nás, řeka měla spád, ale neměla typický peřejnatý charakter jako spodní úseky, tak pro úvodní etapu super. Z počátku někteří bojovali s řízením lodi, ale obecně všichni dělali úžasné pokroky v řízení lodi.
V dalších dnech jsme volili úseky dle vodního stavu, kde se žáci neustále zlepšovali. Hlavně pochopili, že to není o vlastní síle, ale o technice a spolupráci ve dvojici. Výcvik nám začal gradovat ve čtvrtek, kdy se ukázalo sluníčko a začali usychat věci. V pátek byl naprostý top. Vyjížděli jsem na etapu brzy ráno, kdy na řece nebyli ještě žádní vodáci, měli jsme ideální vodní stav a Slunce nad hlavou.
Takže i přes částečnou nepřízeň počasí byl kurz prostě úžasný. Prokázalo se, že špatné počasí nemusí zákonitě narušit průběh kurzu, záleží totiž na jedincích, jak to pojmou, a naši účastníci kurzu to zvládli bravurně.
Nálada byla celý týden úžasná, stále pozitivní, zpěvná, příjemná, za což za celý instruktorský tým velmi děkuji a hrozně musím všechny pochválit.
Velmi důležitým aspektem udržení pozitivní nálady účastníků bylo společné kempování, vaření, grilování, stolování, ale i mytí nádobí. Byli jsme jako instruktoři trochu zvědaví, jak to někteří zvládnou, neboť ne všichni byli zvyklí spát pod stanem. Nakonec jsme byli velmi mile překvapeni, jak všichni fungovali a jak si to užívali.
Závěrem za celý instruktorský tým bych rád poděkoval úplně všem účastníkům za parádní vodácký kurz. Určitě k tomu přispělo, že nikdo neonemocněl či se nezranil. Byli jsme také překvapeni, jak nízký byl počet plavajících lodí, což jednoznačně svědčí o velkém pokroku účastníků.
Průběh a atmosféru kurzu si můžete prohlédnout ve fotogalerii komise tělesné výchovy na následujícím odkazu.
Fotogalerie:
