6. 10. 2019 - RNDR. Tomáš Danielis

Kriváň – národní vrchol Slovenska

---

Letos nás čekal už 5. ročník turistických výprav do Slovenských hor a opět jsme se rozhodli pro náročnější ale zároveň velmi atraktivní vysokohorskou turistiku.

Kriváň (2 494 m n.m.) je nejzápadnější vrchol Vysokých Tater a vybrali jsme ho proto, že je vyhlášený úžasnými výhledy na okolní horské systémy. Slováci mají o tomto vrcholu spoustu bájí, pověstí a legend. Důkazem jeho významu je i vyobrazení na slovenských eurech a také se zde v srpnu konají „národní výstupy Slováků" věnované památce Slovenského národního povstání, které tady mělo velmi intenzivní průběh.

Pro turistické výstupy ve Vysokých Tatrách je nejvhodnější období v době podzimu, kdy je počasí nejstabilnější a díky nižším teplotám je zde i výborná viditelnost. V předešlých letech nám toto vše vycházelo a bohužel letos, kdy jsme měli vystoupat na 10. nejvyšší vrchol Tater, nám přecházející studená fronta trochu zkalila naše plány. Předpověď dokonce slibovala teploty hluboko pod bodem mrazu, silný nárazový vítr a sněžení. Tento velmi negativní scénář se nakonec plně nenaplnil a po konzultaci s Horskou službou jsme vyrazili s tím, že vrcholová část může být nevhodná k výstupu.

Počasí cestou vůbec nenaznačovalo, co říkala předpověď, svítilo Slunce a vše vypadalo celkem fajn. Tatry nás se ale přivítaly velmi silnou oblačností, kde jsme občas zahledli vrcholové partii pokryté sněhem.

Hned na úvod nás čekal výstup z Trech studniček (1135 m n.m.) do Kriváňského žlebu (2120 m n.m.), tj. 985 m výškových metrů na 4,5 kilometrech, což není zadarmo, ale zvládli jsme to všichni v celkem slušném čase kolem 2:20 hod. Vrchol Kriváně se nám cestou odhaloval v celé kráse a pevně jsme věřili, že se předpověď nenaplní. Počasí bylo sice chladné, ale pořád celkem slušné, bohužel od 1500 m n.m.m nám začalo lehce sněžit a vrcholové části se zahalily mraky.

Na rozcestí pod vrcholovým stoupáním nás ale čekalo rozhodnutí, zda jít na vrchol, kde je převýšení 374 m na necelém kilometru. Bohužel v těchto partiích už byly kameny pokryté sněhem a začalo to velmi klouzat. Rozhodnutí bylo těžké, ale jasné – na vrchol se nejde, pokračujeme do cíle ve Štrbském plese. Samozřejmě pro některé jedince to bylo velké zklamání, ale zdraví je přednější. Aspoň je důvod se na tuto překrásnou horu v budoucnu vrátit.

Tato výprava neměla za cíl jen zdolání vrcholu Kriváně, ale zároveň jsme se snažili žákům přiblížit region, ve kterém se nachází. Vysoké Tary jako tzv. nejmenší velehory světa mají unikátní reliéf vymodelovaný ledovcem s velmi pestrou faunou a flórou. Cestou jsme také pozorovali následky orkánu Kyrill z roku 2004, který velmi citelně změnil podobu Tater, kdy šlo k zemi více než 100 000 stromů a následně o 10 let později při podobné vichřici dalších 100 000. Velmi zajímavé bylo sledovat, že v nejpřísněji chráněných zónách byly stromy zanechány svému osudu a kůrovci a nyní zde sám od sebe vzniká les nový, který není pouze smrkový, ale s příměsí dalších jehličnanů i listnáčů. Takovýto les bude nejen odolnější vůči vichřicím, ale i škůdcům jako je kůrovec. Určitě by si z této lokality měli vzít příklad lesohospodáři v naši republice.

Závěrem nutno říci, že se zájezd i přes nepřízeň počasí velmi zdařil, protože i bez vrcholové části byla túra velmi hodnotná se spoustou výhledů do okolí. Hlavní zásluhu na zdařilém zájezdě měli jednoznačně účastníci díky svému pozitivnímu přístupu a dobré náladě.

Za předmětové komise tělesné výchovy a zeměpisu děkujeme všem účastníkům a budeme se těšit na další společné akce.

https://www.zonerama.com/gymzl-tvkurzy/Album/5627176